keltská
dneska už nic nejde
i hodiny stojí
a ten kdo sem vejde
se dost podiví
a co na tom sejde
že se kdekdo bojí
doufá že to přejde
a že nic nechybí
dlouhou cestou černou iluzí
prošla jsem už tisíckrát a nic mě nemrzí
jako černá káva
okamžiky pálí
berem co kdo dává
vítejte v podzemí(das ist meine)
kde teče horká láva
kde se prachy válí
kde se hulí tráva
kde všechno zdá se mi
SNĚHULÁK
jsi
bílý a studený
a
přesto tě mám strašně rád
s čepicí
a se šálou
běžím
si s tebou hrát
beru
si palčáky
když
tě objímám
ty
můj
sněhuláku
máš
hubu vysypanou z uhláku
nos
a čelo vozobaný od ptáků
ty
můj
sněhuláku
slunce
svítí ledy tajou
jaro
přichází
slunce
svítí ledy tajou
ty
už musíš jít
ty
můj
sněhuláku